+Obrázky na poznávačku +Poznávačka obojživelníků podle obrázků 12345678910 Poznávej obojživelníky 1 / 10 čolek obecný ropucha obecná kuňka obecná kuňka žlutobřichá skokan zelený skokan hnědý 2 / 10 skokan zelený blatnice skvrnitá ropucha zelená kuňka obecná rosnička zelená ropucha obecná 3 / 10 blatnice skvrnitá ropucha zelená kuňka obecná skokan hnědý kuňka žlutobřichá ropucha obecná 4 / 10 mlok skvrnitý ropucha zelená blatnice skvrnitá skokan hnědý čolek obecný skokan zelený 5 / 10 blatnice skrnitá rosnička zelená skokan hnědý kuňka žlutobřichá mlok skvrnitý ropucha obecná 6 / 10 čolek obecný rosnička zelená skokan zelený skokan zelený kuňka obecná ropucha zelená 7 / 10 skokan hnědý kuňka obecná čolek obecný skokan zelený mlok skvrnitý kuňka žlutobřichá 8 / 10 kuňka žlutobřichá ropucha zelená ropucha obecná skokan hnědý skokan zelený mlok skvrnitý 9 / 10 ropucha obecná čolek obecný skokan hnědý blatnice skvrnitá mlok skvrnitý ropucha zelená 10 / 10 kuňka žlutobřichá mlok skvrnitý ropucha zelená kuňka obecná blatnice skvrnitá ropucha obecná Vaše skóre jePrůměrné skóre je 69% 0% Restart +Zajímavé otázky (s nápovědou i vysvětlením) 1234567891011121314151617181920 Zajímavé otázky – obojživelníci Nápověda Vzpomeň si, proč musí mít žáby neustále vlhkou kůži – neslouží jim jen k ochraně před vyschnutím, ale i k dýchání. 1 / 20 Čím dýchají dospělí obojživelníci na souši? Pouze žábrami jako ryby. Speciálními vzdušnými vaky v břiše. Plícemi a také celým vlhkým povrchem těla (kůží). Pouze průdušnicemi jako hmyz. Vysvětlení: Jejich kůže je tenká, vlhká a protkaná cévami, takže přes ni kyslík proniká přímo do těla. Nápověda Tento živočich si na rozdíl od žab ponechává ocas i v dospělosti a potkáš ho často po jarním nebo letním dešti v lese u potoka. 2 / 20 Který z následujících živočichů patří mezi ocasaté obojživelníky a je pro něj typické výrazné černobílé či žlutoskvrnité zbarvení? Skokan zelený Mlok skvrnitý Ropucha zelená Kuňka obecná Vysvětlení: Mlok skvrnitý je ocasatý obojživelník žijící ve vlhkých lesích, jehož žluté skvrny slouží jako varování pro predátory. Nápověda Vzpomeň si na starou pověst o tom, že po dotyku ropuchy můžeš dostat bradavic – její kůže totiž vypadá hrbolatě. 3 / 20 Jaký je nejvýraznější rozdíl v kůži mezi skokanem (např. skokan hnědý) a ropuchou (např. ropucha obecná)? Ropucha má kůži pokrytou rohovitými šupinami, skokan ji má zcela nahou. V kůži obou není žádný rozdíl, liší se pouze velikostí. Skokan má kůži tvrdou jako krunýř, ropucha měkkou. Skokan má kůži hladkou a slizkou, zatímco ropucha ji má suchou a bradavičnatou. Vysvětlení: Ropuchy mají v kůži jedové žlázy (přítošní žlázy za očima), které působí jako obrana a dodávají kůži hrbolatý vzhled. Nápověda Vzpomeň si na jejich název – připomíná „červ“ – a na to, že nemají žádné nohy ani ocas. 4 / 20 Čím jsou typičtí červoři? Mají tvrdý hřbetní krunýř podobně jako želvy. Jsou to jediní obojživelníci schopni aktivního letu v korunách stromů. Jde o mořské obojživelníky s ploutvemi a šupinami. Jsou to beznohatí obojživelníci žijící v tropech, kteří tvarem těla připomínají žížaly. Vysvětlení: Červoři jsou méně známá skupina obojživelníků žijící skrytě v půdě v tropických oblastech a nemají končetiny. Nápověda Podívej se pozorně na hlavu skokana hned za jeho okem – uvidíš tam kruhovitý útvar z kůže. 5 / 20 Kde u žáby najdeme bubínek, který slouží k vnímání zvukových vln? Na povrchu hlavy hned za okem. Uvnitř ústní dutiny blízko kořene jazyka. Na zadních nohách u kotníků, podobně jako u některého hmyzu. Na špičce čenichu hned vedle nosních dírek. Vysvětlení: Bubínek je kulatá blanka umístěná na obou stranách hlavy bezprostředně za okem. Nápověda Tento drobný vodní živočich vypadá trochu jako malá rybka s kulatou hlavou a plave pomocí ocasní ploutvičky. 6 / 20 Jak se nazývá larvální stádium žab a čím primárně dýchá? Půlčík; dýchá žábrami, ale hned v prvním týdnu mu narostou plíce. Nymfa; dýchá plícemi. Larva; dýchá celým povrchem těla bez žaber. Pulec; dýchá vnějšími a později vnitřními žábrami. Vysvětlení: Pulec je typické larvální stádium žab, které dýchá žábrami a má dlouhý ocásek. Nápověda Podívej se na délku zadních nohou: skokan má název odvozený přímo od své hlavní pohybové schopnosti. 7 / 20 Jaký typ pohybu je typický pro ropuchu obecnou v porovnání s větším skokanem? Ropucha dokáže plachtit díky kožním lemům mezi prsty. Oba druhy se pohybují výhradně plaváním a na suchu se nepohybují. Ropucha skáče dlouhé skoky přes překážky, zatímco skokan se jen plazí. Ropucha spíše leze nebo popošlápává, zatímco skokan umí daleko a svižně skákat. Vysvětlení: Skokani mají dlouhé, štíhlé zadní nohy uzpůsobené k mohutným skokům, kdežto ropuchy mají nohy kratší a tělo robustnější. Nápověda Představ si, kde všude rosničku v létě v přírodě potkáš – často sedí vysoko na rákosu nebo listu keře. 8 / 20 K čemu slouží rosničce zelené malé terčíky na koncích prstů? K rychlému hrabání hlubokých nor v písčité půdě. K vstřikování jedu do těla útočníka. K přichycení na hladké povrchy, jako jsou listy stromů a stonky rostlin. K vydávání hlasitého ultrazvuku pro orientaci ve tmě. Vysvětlení: Rosnička tráví hodně času ve vegetaci nad zemí a díky přísavným terčíkům dokáže šplhat i po dokonale hladkých listech. Nápověda Vzpomeň si, proč je žába brzy zjara po probuzení velmi pomalá a ožije až po ohřátí sluncem. 9 / 20 Co to znamená, že jsou obojživelníci studenokrevní? Nemají v krvi červené krvinky, proto se nedokážou zahřát. Dokáží si v chladu sami vytvořit teplo svalovým třesem jako lidé. Jejich krev má neustále velmi nízkou teplotu pod bodem mrazu. Jejich tělesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí. Vysvětlení: Nemají stálou tělesnou teplotu, ale přizpůsobuje se teplu či chladu okolí. Nápověda Žáby potřebují místo, kde nezrznou a kde mohou dýchat celým povrchem těla i v útlumu. 10 / 20 Kam se většina našich žab uchyluje k zimnímu spánku (hibernaci)? Vysoko do dutin stromů, kde vylezou až do korun. Odlétají na zimu do teplých krajin spolu s tažnými ptáky. Zalézají hluboko do komínů lidských staveb. Na dno rybníků do bahna nebo do nor v zemi pod úroveň mrazu. Vysvětlení: Vodní druhy přezimují v bahně na dně, suchozemské zase v norách hlodavců, pod hromadami kamení či listí. Nápověda Vzpomeň si, co vidíváš na jaře u silnic v blízkosti lesů a vodních ploch – žluté plastové zábrany a lidi s kbelíky. 11 / 20 Proč jsou obojživelníci v České republice silně ohrožení a proč jim lidé na jaře pomáhají? Protože je lidé v ČR masově loví jako hlavní zdroj potravy. Kvůli ztrátě mokřadů, znečištění vody a přejíždění auty při jarních migracích. Protože ztratili schopnost se rozmnožovat kvůli globálnímu ochlazení. Protože se přemnožili a navzájem se vyhubili v souboji o potravu. Vysvětlení:Na jaře táhnou žáby z lesů do rybníků, kde se vylíhly, a často musí překonávat silnice. Proto jim ochránci staví zábrany a přenášejí je. Nápověda Žába nemá zuby ke kousání, ani měkké patro jako člověk – musí si s velkým soustem v tlamě poradit mechanicky shora. 12 / 20 Proč při polykání větší kořisti žáby občas „zamhouří“ nebo zatlačí oči hluboko do hlavy? Oční bulvy jim pomáhají zatlačit potravu hltanem dolů do jícnu. Dělají to proto, aby lépe viděly kořist ve tmě. Tímto pohybem si mechanicky čistí oči od prachu a bláta. Jde o projev obranného reflexu, když je žába vyrušena. Vysvětlení: Žáby nemají některé patrové kosti jako savci, takže si pomáhají tím, že zatáhnou oči dovnitř tlamy a zatlačí tak potravu směrem do žaludku. Nápověda Vzpomeň si, jak žába sedí na břehu a v mžiku vymrští dlouhý lepkavý jazyk. 13 / 20 Čím se živí dospělé žáby a jaký mají význam pro zahradu nebo přírodu? Živí se výhradně vodními rostlinami a řasami. Živí se malými rybami a ptačími vejci, v přírodě jsou to obávaní škůdci. Nepřijímají žádnou potravu, žijí pouze ze zásob z doby, kdy byli pulci. Živí se hmyzem, slimáky a pavouky; jsou to užiteční hmyzožravci. Vysvětlení: Dospělé žáby spořádají obrovské množství komárů, mouch, slimáků i brouků, takže pomáhají udržovat rovnováhu v přírodě i na zahradě. Nápověda Všimni si občasného pohybu pod žabí tlamou – připomíná to „polykání“ vzduchu. 14 / 20 Jakým způsobem dostává dospělá žába vzduch do svých plic? Pomocí bránice, která aktivně roztahuje plíce. Pomocí mezižeberních svalů, které rozšiřují hrudník. Výhradně celým povrchem těla, plíce u dospělých žab vůbec nefungují. Pomocí pohybů dna ústní dutiny, kterými vzduch doslova tlačí do plic (přetlakové dýchání). Vysvětlení: Žába nasaje vzduch do úst, zavře tlamu a zvednutím spodiny ústní dutiny vžene vzduch do plic. Nápověda Zamysli se nad tím, kde tráví svůj vývojový začátek (jako pulci) a kde tráví většinu dospělého života. 15 / 20 Proč se obojživelníci jmenují „obojživelníci“? Protože žijí část života ve vodě (larvy) a dospělci převážně na souši. Protože se rodí dvakrát za život. Protože dokážou dýchat pod vodou i ve vzduchu současně pouze pomocí plic. Protože mají dvě srdce – jedno pro vodu a druhé pro souš. Vysvětlení: Jejich život je vázaný na oba typy prostředí – vodní (vývoj a larvy) i suchozemské (dospělci). Nápověda Vzpomeň si, jakou roli hrají výrazné ozdoby u samců v období rozmnožování (podobně jako paví ocas). 16 / 20 Proč má v období páření (na jaře) samec čolka obecného na hřbetě výrazný kožní lem (hřeben)? Je to obranný trnitý štít proti dravým rybám. Slouží k pohlcování kyslíku z vody jako přídavná plíce. Je to druhotný pohlavní znak (svatební šat), kterým láká samičky. Slouží mu jako kormidlo pro rychlejší plavání a lov kořisti. Vysvětlení: Sameček se hřebenem předvádí před samičkou během námluv a po skončení doby páření hřeben zase mizí. Nápověda Obojživelníci mají nedokonalý dvojí krevní oběh, což přímo souvisí s počtem síní a komor. 17 / 20 Kolik srdečních oddílů má srdce dospělé žáby? Tři (dvě síně a jedna komora). Dvě (jedna síň a jedna komora). Pět oddílů včetně hlavní chlopně. Čtyři (dvě síně a dvě komory). Vysvětlení: Srdce obojživelníků je trojoddílové – má dvě síně a jednu společnou komoru. Nápověda Na jaře můžeš v rybnících vidět celé „hlízy“ nebo pásy rosolu plné malých černých teček. 18 / 20 Jakým způsobem se rozmnožuje většina našich žab? Oplodnění je vnitřní a vajíčka nosí samice v kožní kapsičce na zádech. Rodí živá mláďata přímo na souši. Kladou vejce s pevnou kožovitou skořápkou do suché půdy. Kladou vajíčka do vody, kde probíhá vnější oplodnění. Vysvětlení: Samice vypouští vajíčka (snůšku) do vody a samec je v tu chvíli oplodňuje. Nápověda Zamysli se nad tím, jak žáby dýchají bez hrudního koše a co potřebují pro své typické skoky. 19 / 20 Proč žáby nemají žebra, na rozdíl od mnoha jiných obratlovců? Protože žijí pouze ve vodě a tam žebra nejsou potřeba. Protože jim redukce žeber umožňuje snazší dýchání polykáním vzduchu a pružnější pohyb při skoku. Protože by jim překážela při rychlém růstu. Protože se jim žebra v průběhu vývoje přeměnila na plovací blány. Vysvětlení: Žáby nemají hrudní koš ani žebra, což jim usnadňuje dýchání (pohybem spodiny ústní dutiny) a dává páteři větší ohebnost při skákání. Nápověda Když je kuňka v nebezpečí, prohne se na záda a vystrčí břicho – co tím dravci říká? 20 / 20 Proč má kuňka obecná pestře zbarvené (oranžové až červené s černými skvrnami) břicho? Aby se dokonalá splynula s podzimním červeným listím. Aby přilákala hmyz přímo ke své tlamě. Slouží to jako varování pro dravce, že je jedovatá nebo špatně chutná. Pomáhá jí to pohlcovat sluneční záření k regulaci teploty. Vysvětlení: Když je kuňka ohrožena, prohne tělo do tvaru lodičky („kuňčí reflex“) a ukáže pestré břicho, aby odradila útočníka. Vaše skóre je 0% Restart