+Obrázky na poznávačku +Poznávačka obojživelníků podle obrázků Vybírej z nabídky správný název obojživelníka. 1 / 10 ropucha zelená ropucha obecná kuňka žlutobřichá skokan hnědý skokan zelený mlok skvrnitý 2 / 10 čolek obecný rosnička zelená skokan zelený kuňka obecná skokan zelený ropucha zelená 3 / 10 kuňka obecná čolek obecný skokan hnědý ropucha obecná skokan zelený kuňka žlutobřichá 4 / 10 kuňka obecná kuňka žlutobřichá blatnice skvrnitá ropucha obecná skokan hnědý ropucha zelená 5 / 10 skokan zelený ropucha zelená mlok skvrnitý skokan hnědý čolek obecný blatnice skvrnitá 6 / 10 mlok skvrnitý blatnice skvrnitá skokan hnědý ropucha zelená ropucha obecná čolek obecný 7 / 10 mlok skvrnitý kuňka žlutobřichá rosnička zelená blatnice skrnitá ropucha obecná skokan hnědý 8 / 10 rosnička zelená skokan zelený ropucha obecná kuňka obecná ropucha zelená blatnice skvrnitá 9 / 10 ropucha zelená kuňka obecná mlok skvrnitý blatnice skvrnitá kuňka žlutobřichá ropucha obecná 10 / 10 skokan hnědý kuňka žlutobřichá skokan zelený čolek obecný kuňka obecná mlok skvrnitý Vaše skóre je 0% Restart +Zajímavé otázky (s nápovědou i vysvětlením) 1234567891011121314151617181920 Zajímavé otázky – obojživelníci Nápověda Podívej se pozorně na hlavu skokana hned za jeho okem – uvidíš tam kruhovitý útvar z kůže. 1 / 20 Kde u žáby najdeme bubínek, který slouží k vnímání zvukových vln? Uvnitř ústní dutiny blízko kořene jazyka. Na povrchu hlavy hned za okem. Na špičce čenichu hned vedle nosních dírek. Na zadních nohách u kotníků, podobně jako u některého hmyzu. Vysvětlení: Bubínek je kulatá blanka umístěná na obou stranách hlavy bezprostředně za okem. Nápověda Vzpomeň si, proč musí mít žáby neustále vlhkou kůži – neslouží jim jen k ochraně před vyschnutím, ale i k dýchání. 2 / 20 Čím dýchají dospělí obojživelníci na souši? Speciálními vzdušnými vaky v břiše. Pouze žábrami jako ryby. Plícemi a také celým vlhkým povrchem těla (kůží). Pouze průdušnicemi jako hmyz. Vysvětlení: Jejich kůže je tenká, vlhká a protkaná cévami, takže přes ni kyslík proniká přímo do těla. Nápověda Všimni si občasného pohybu pod žabí tlamou – připomíná to „polykání“ vzduchu. 3 / 20 Jakým způsobem dostává dospělá žába vzduch do svých plic? Pomocí pohybů dna ústní dutiny, kterými vzduch doslova tlačí do plic (přetlakové dýchání). Pomocí mezižeberních svalů, které rozšiřují hrudník. Pomocí bránice, která aktivně roztahuje plíce. Výhradně celým povrchem těla, plíce u dospělých žab vůbec nefungují. Vysvětlení: Žába nasaje vzduch do úst, zavře tlamu a zvednutím spodiny ústní dutiny vžene vzduch do plic. Nápověda Vzpomeň si, jak žába sedí na břehu a v mžiku vymrští dlouhý lepkavý jazyk. 4 / 20 Čím se živí dospělé žáby a jaký mají význam pro zahradu nebo přírodu? Živí se výhradně vodními rostlinami a řasami. Nepřijímají žádnou potravu, žijí pouze ze zásob z doby, kdy byli pulci. Živí se malými rybami a ptačími vejci, v přírodě jsou to obávaní škůdci. Živí se hmyzem, slimáky a pavouky; jsou to užiteční hmyzožravci. Vysvětlení: Dospělé žáby spořádají obrovské množství komárů, mouch, slimáků i brouků, takže pomáhají udržovat rovnováhu v přírodě i na zahradě. Nápověda Vzpomeň si na jejich název – připomíná „červ“ – a na to, že nemají žádné nohy ani ocas. 5 / 20 Čím jsou typičtí červoři? Jsou to jediní obojživelníci schopni aktivního letu v korunách stromů. Mají tvrdý hřbetní krunýř podobně jako želvy. Jde o mořské obojživelníky s ploutvemi a šupinami. Jsou to beznohatí obojživelníci žijící v tropech, kteří tvarem těla připomínají žížaly. Vysvětlení: Červoři jsou méně známá skupina obojživelníků žijící skrytě v půdě v tropických oblastech a nemají končetiny. Nápověda Na jaře můžeš v rybnících vidět celé „hlízy“ nebo pásy rosolu plné malých černých teček. 6 / 20 Jakým způsobem se rozmnožuje většina našich žab? Rodí živá mláďata přímo na souši. Kladou vajíčka do vody, kde probíhá vnější oplodnění. Oplodnění je vnitřní a vajíčka nosí samice v kožní kapsičce na zádech. Kladou vejce s pevnou kožovitou skořápkou do suché půdy. Vysvětlení: Samice vypouští vajíčka (snůšku) do vody a samec je v tu chvíli oplodňuje. Nápověda Zamysli se nad tím, kde tráví svůj vývojový začátek (jako pulci) a kde tráví většinu dospělého života. 7 / 20 Proč se obojživelníci jmenují „obojživelníci“? Protože žijí část života ve vodě (larvy) a dospělci převážně na souši. Protože se rodí dvakrát za život. Protože dokážou dýchat pod vodou i ve vzduchu současně pouze pomocí plic. Protože mají dvě srdce – jedno pro vodu a druhé pro souš. Vysvětlení: Jejich život je vázaný na oba typy prostředí – vodní (vývoj a larvy) i suchozemské (dospělci). Nápověda Vzpomeň si na starou pověst o tom, že po dotyku ropuchy můžeš dostat bradavic – její kůže totiž vypadá hrbolatě. 8 / 20 Jaký je nejvýraznější rozdíl v kůži mezi skokanem (např. skokan hnědý) a ropuchou (např. ropucha obecná)? Ropucha má kůži pokrytou rohovitými šupinami, skokan ji má zcela nahou. Skokan má kůži tvrdou jako krunýř, ropucha měkkou. V kůži obou není žádný rozdíl, liší se pouze velikostí. Skokan má kůži hladkou a slizkou, zatímco ropucha ji má suchou a bradavičnatou. Vysvětlení: Ropuchy mají v kůži jedové žlázy (přítošní žlázy za očima), které působí jako obrana a dodávají kůži hrbolatý vzhled. Nápověda Tento drobný vodní živočich vypadá trochu jako malá rybka s kulatou hlavou a plave pomocí ocasní ploutvičky. 9 / 20 Jak se nazývá larvální stádium žab a čím primárně dýchá? Pulec; dýchá vnějšími a později vnitřními žábrami. Larva; dýchá celým povrchem těla bez žaber. Nymfa; dýchá plícemi. Půlčík; dýchá žábrami, ale hned v prvním týdnu mu narostou plíce. Vysvětlení: Pulec je typické larvální stádium žab, které dýchá žábrami a má dlouhý ocásek. Nápověda Tento živočich si na rozdíl od žab ponechává ocas i v dospělosti a potkáš ho často po jarním nebo letním dešti v lese u potoka. 10 / 20 Který z následujících živočichů patří mezi ocasaté obojživelníky a je pro něj typické výrazné černobílé či žlutoskvrnité zbarvení? Skokan zelený Mlok skvrnitý Kuňka obecná Ropucha zelená Vysvětlení: Mlok skvrnitý je ocasatý obojživelník žijící ve vlhkých lesích, jehož žluté skvrny slouží jako varování pro predátory. Nápověda Žába nemá zuby ke kousání, ani měkké patro jako člověk – musí si s velkým soustem v tlamě poradit mechanicky shora. 11 / 20 Proč při polykání větší kořisti žáby občas „zamhouří“ nebo zatlačí oči hluboko do hlavy? Dělají to proto, aby lépe viděly kořist ve tmě. Oční bulvy jim pomáhají zatlačit potravu hltanem dolů do jícnu. Tímto pohybem si mechanicky čistí oči od prachu a bláta. Jde o projev obranného reflexu, když je žába vyrušena. Vysvětlení: Žáby nemají některé patrové kosti jako savci, takže si pomáhají tím, že zatáhnou oči dovnitř tlamy a zatlačí tak potravu směrem do žaludku. Nápověda Žáby potřebují místo, kde nezrznou a kde mohou dýchat celým povrchem těla i v útlumu. 12 / 20 Kam se většina našich žab uchyluje k zimnímu spánku (hibernaci)? Vysoko do dutin stromů, kde vylezou až do korun. Odlétají na zimu do teplých krajin spolu s tažnými ptáky. Na dno rybníků do bahna nebo do nor v zemi pod úroveň mrazu. Zalézají hluboko do komínů lidských staveb. Vysvětlení: Vodní druhy přezimují v bahně na dně, suchozemské zase v norách hlodavců, pod hromadami kamení či listí. Nápověda Podívej se na délku zadních nohou: skokan má název odvozený přímo od své hlavní pohybové schopnosti. 13 / 20 Jaký typ pohybu je typický pro ropuchu obecnou v porovnání s větším skokanem? Oba druhy se pohybují výhradně plaváním a na suchu se nepohybují. Ropucha spíše leze nebo popošlápává, zatímco skokan umí daleko a svižně skákat. Ropucha skáče dlouhé skoky přes překážky, zatímco skokan se jen plazí. Ropucha dokáže plachtit díky kožním lemům mezi prsty. Vysvětlení: Skokani mají dlouhé, štíhlé zadní nohy uzpůsobené k mohutným skokům, kdežto ropuchy mají nohy kratší a tělo robustnější. Nápověda Obojživelníci mají nedokonalý dvojí krevní oběh, což přímo souvisí s počtem síní a komor. 14 / 20 Kolik srdečních oddílů má srdce dospělé žáby? Tři (dvě síně a jedna komora). Pět oddílů včetně hlavní chlopně. Čtyři (dvě síně a dvě komory). Dvě (jedna síň a jedna komora). Vysvětlení: Srdce obojživelníků je trojoddílové – má dvě síně a jednu společnou komoru. Nápověda Vzpomeň si, co vidíváš na jaře u silnic v blízkosti lesů a vodních ploch – žluté plastové zábrany a lidi s kbelíky. 15 / 20 Proč jsou obojživelníci v České republice silně ohrožení a proč jim lidé na jaře pomáhají? Protože se přemnožili a navzájem se vyhubili v souboji o potravu. Protože je lidé v ČR masově loví jako hlavní zdroj potravy. Kvůli ztrátě mokřadů, znečištění vody a přejíždění auty při jarních migracích. Protože ztratili schopnost se rozmnožovat kvůli globálnímu ochlazení. Vysvětlení:Na jaře táhnou žáby z lesů do rybníků, kde se vylíhly, a často musí překonávat silnice. Proto jim ochránci staví zábrany a přenášejí je. Nápověda Představ si, kde všude rosničku v létě v přírodě potkáš – často sedí vysoko na rákosu nebo listu keře. 16 / 20 K čemu slouží rosničce zelené malé terčíky na koncích prstů? K přichycení na hladké povrchy, jako jsou listy stromů a stonky rostlin. K vstřikování jedu do těla útočníka. K rychlému hrabání hlubokých nor v písčité půdě. K vydávání hlasitého ultrazvuku pro orientaci ve tmě. Vysvětlení: Rosnička tráví hodně času ve vegetaci nad zemí a díky přísavným terčíkům dokáže šplhat i po dokonale hladkých listech. Nápověda Vzpomeň si, jakou roli hrají výrazné ozdoby u samců v období rozmnožování (podobně jako paví ocas). 17 / 20 Proč má v období páření (na jaře) samec čolka obecného na hřbetě výrazný kožní lem (hřeben)? Je to druhotný pohlavní znak (svatební šat), kterým láká samičky. Je to obranný trnitý štít proti dravým rybám. Slouží mu jako kormidlo pro rychlejší plavání a lov kořisti. Slouží k pohlcování kyslíku z vody jako přídavná plíce. Vysvětlení: Sameček se hřebenem předvádí před samičkou během námluv a po skončení doby páření hřeben zase mizí. Nápověda Zamysli se nad tím, jak žáby dýchají bez hrudního koše a co potřebují pro své typické skoky. 18 / 20 Proč žáby nemají žebra, na rozdíl od mnoha jiných obratlovců? Protože se jim žebra v průběhu vývoje přeměnila na plovací blány. Protože žijí pouze ve vodě a tam žebra nejsou potřeba. Protože jim redukce žeber umožňuje snazší dýchání polykáním vzduchu a pružnější pohyb při skoku. Protože by jim překážela při rychlém růstu. Vysvětlení: Žáby nemají hrudní koš ani žebra, což jim usnadňuje dýchání (pohybem spodiny ústní dutiny) a dává páteři větší ohebnost při skákání. Nápověda Když je kuňka v nebezpečí, prohne se na záda a vystrčí břicho – co tím dravci říká? 19 / 20 Proč má kuňka obecná pestře zbarvené (oranžové až červené s černými skvrnami) břicho? Aby přilákala hmyz přímo ke své tlamě. Pomáhá jí to pohlcovat sluneční záření k regulaci teploty. Slouží to jako varování pro dravce, že je jedovatá nebo špatně chutná. Aby se dokonalá splynula s podzimním červeným listím. Vysvětlení: Když je kuňka ohrožena, prohne tělo do tvaru lodičky („kuňčí reflex“) a ukáže pestré břicho, aby odradila útočníka. Nápověda Vzpomeň si, proč je žába brzy zjara po probuzení velmi pomalá a ožije až po ohřátí sluncem. 20 / 20 Co to znamená, že jsou obojživelníci studenokrevní? Jejich tělesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí. Jejich krev má neustále velmi nízkou teplotu pod bodem mrazu. Nemají v krvi červené krvinky, proto se nedokážou zahřát. Dokáží si v chladu sami vytvořit teplo svalovým třesem jako lidé. Vysvětlení: Nemají stálou tělesnou teplotu, ale přizpůsobuje se teplu či chladu okolí. Vaše skóre je 0% Restart
